Voda nejen jako základ života

Hydrosféra se dělí na povrchovou vodu, vodu v atmosféře a v živých organismech. Nakonec podpovrchová voda, která se ještě rozděluje na podzemní a půdní. Sladká voda představuje asi 4% vody na celé zeměkouli, avšak slaná 94%.
Je příjemné, pokud po horkém týdnu konečně zaprší. Jedná se o oběh vody. První, malý oběh, kdy výpar zůstává a spadá jen na pevninu nebo jen na hladinu. Poté velký oběh, kdy se voda vymění mezi pevninou a oceánem.
ryby ve vodě
Oceán dělíme na:
o   oceány – Nachází se mezi kontinenty a mají svůj vlastní systém proudění. Od roku 2000 se k Tichému, Atlantskému, Indickému a Severně ledovému oceánu připojil Jižní oceán, který obklopuje Antarktidu.
o   moře – Moře jsou části oceánů, které vnikají do pevniny či jsou oddělené od oceánu ostrovy.
o   zálivy – Malá část oceánu vnikající do pevniny.
o   průlivy – Zúžená část oceánu mezi dvěma pevninami a ostrovy.
o   průplavy – Uměle vytvořené průlivy.
 
Hydrosféra nám poskytuje mnoho funkcí. Má biologický, energetický a surovinový zdroj. Zprostředkovává nám i dopravní cestu. Slouží mořským organismům jako prostředí, kde žít a pro nás udržuje zdroj bílkovin – hnědé řasy.
Ale pojďme si popovídat i o sladké vodě, ta se vyskytuje v jezerech a rybnících. Jezera jsou přirozená sníženina zemského povrchu a dělí se podle způsobu vzniku. Nejznámější jsou tektonická jezera, do kterých patří Tanganika, Bajkal – nejhlubší jezero světa. Poté ledovcová krasová či jezera smíšeného typu (Oněžské, Ladožské). Význam jezer nacházíme v zásobě vody, rekreaci a hospodářském průmyslu. Beze sporu největšími jezery představuje Kaspické, Hořejší a Viktoriino. Nakonec jezero vytvořené endogenní silou – Crater Lake – patří do jezer vytvořené sopečnou činností.
Na druhou stranu rybníky jsou umělé vodní nádrže, které jsou nejznámější pro chov ryb. Aspoň tedy v České republice.
 kapka vody
Voda tedy pro nás nepředstavuje jen nápoj pro naše přežití, ale i důležitou součást ekonomiky světa.